My dvě poprvé
My dvě jsme my - maminka Anna a holčička Grétka. Patří k nám ještě brabantík Budík. My tři jsme tak nějak ze dne na den zůstali na všechno sami, a teď se snažíme proplouvat životem jak jen to jde. Být single matka není (jak jsem brzy zjistila) žádná sranda. Být single kontaktní respektující biomatka, to už je prakticky horor. Humor na tomto blogu tedy očekávejte převážně černý! Říká se, že život vám nikdy nenaloží víc, než jste schopni unést. Uvidíme. Zatím máme kde bydlet, máme co jíst, a ještě nějakou dobu budu ze štědrého sociálního systému naší země (sama si nejsem jistá, jestli to myslím vážně nebo ironicky) dostávat pár tisíc měsíčně. Ani jedna z těchto tří jistot ovšem nebude trvat dlouho, a to nejdéle z toho bude přetrvávat ten rodičovský příspěvek (ještě rok). Čili mě čekají asi krušné časy. Upřímně doufám, že bůh nepřecenil moji schopnost unášet rány osudu... Každopádně jsem se rozhodla tuto milou etapu mého života zaznamenávat ve formě blogu. Pomineme-li moje existenčn